Myslím, že Vám nemusím (sáhodlouze) představovat muže jménem Christian Dior, jeho životní úspěchy a obvzlášť jeho značku "Dior", jež je populární po celém světě a působící na trhu bez přestávky od svého vzniku až dodnes. Pevně věřím tomu, že i Vy jste prostě jméno tohoto elegána již ve svém životě alespoň jednou zaslechli (možná v reklamě?), znáte jej od nepaměti nebo prostě jen něco od samotného "Diora" doma máte a používáte, protože jste třeba příznivci a milovníci "HIGH END" kosmetiky a módy.
Já sama jsem velká "fintilka", což již jistě víte, a proto mohu pyšně prohlásit, že jsem od této značky vyzkoušela řadu skvělých produktů, především make-upy, rtěnky a vůně. Třeba vůně "Miss Dior" se mi vryla pod kůži a byla to láska na první přičichnutí. Když ji někde ucítím, okamžitě si vybavím časy, které jsem strávila v Londýně. Vybavím si víkendové toulání po obchoďáku nebo po London Bridge, bezstarostnost a především veškeré radostné chvíle a okamžiky. O tom si ale třeba popovídáme jindy...
Mám na Vás při dnešku malou otázku, znáte ženu jménem Suzanne Luling? Ne? Tak mi dovolte, abych Vás s ní dnes letmo seznámila. Byla by totiž škoda ji nepoznat. Suzanne je totiž ta dáma, která dala značce "Dior" svou duši, život, smysl pro krásu a punc ženskosti. Dle slov samotného Christiana byla Suzanne úžasným člověkem. Také o ní řekl například toto: "V jakoukoli hodinu je dobře naladěná a neustále aktivní. Motivuje prodavačky, dodává energii zákaznicím, na všechny přenáší své nadšení a zdraví, které jí září z očí". (Aby ne, já pracovat pro "Diora", měla bych zřejmě také neustále dobrou náladu a jiskřičky vášně ve svých očích. Vy ne?)
Možná si teď v duchu kladete otázku, jak můžu vědět, co Christian o Suzanne říkával. Jsou přeci nějakou dobu oba již na oném světě. Odpověď je jednoduchá, přečetla jsem si to v knize.
V Levných knihách jsem při svých toulkách mezi regály narazila na titul s názvem "Má léta u Diora". Tato kniha je složena z roztržitých, ale přesto milých vzpomínek samotné Suzanne, tedy šéfky Diorovy kanceláře. Tyto vzpomínky však zkompletovala její sestřenice- Brigitte Tortet. A že to musela být fuška! Slyšela jsem totiž, že Suzanne si vše psala na různé ústřižky a pozvánky.
I tak jsem ale ráda, že kniha "Má léta u Diora" vznikla, je totiž milá, pozitivní a svým způsobem i motivační. Dokazuje totiž, že žena je pro (mužský) svět prostě důležitá! Žena dokáže být múzou, láskou, kamarádkou i hnacím motorem. Po přečtení knihy musím uznat, že Suzanne takovou ženou zcela jistě byla. Nevěříte? Přečtěte si níže alespoň milníky z jejího života...