V průběhu roku 2018 jsem získala několik knižních tipů od svých přátel a známých, které i nadále považuji za zajímavé podněty pro rozšíření mých literárních obzorů a zkušeností. Také jsem začala čas od času vybočovat ze své (nejen literární) komfortní zóny (viz Jo Nesbø). I na prahu roku 2019 jsem si řekla, že zase dám šanci knihám, které bych jindy opomíjela kvůli svým vlastním objevům a stálicím. 

Na začátku ledna jsem tedy začala číst knihy ze série Skleněný trůn, které byly úhledně zabalené v boxu. V tomto článku bych se právě knihám z tohoto boxu chtěla věnovat, patří totiž mezi mé první tři přečtené knihy roku 2019.

SKLENĚNÝ TRŮN

Skleněný trůn, první díl veleúspěšné série bohužel nezasáhl mé literární srdce natolik, jak jsem původně předpokládala. V příběhu jsem vypozorovala několik trhlin a hlavní hrdinka mi nepřišla příliš sympatická a chytrá. Nechápu však především její neopatrnost. Myslím, že pokud je hlavní hrdinka nejlepším vrahem široko daleko, jak o sobě s oblibou prohlašuje téměř na každé straně, je chybou, že nedokáže vypozorovat, když jí někdo vstoupí do pokoje (viz scény s princem Dorianem). Také jsem postrádala smysl pro předvídání hrozícího nebezpečí. Sebevědomí hlavní hrdinky je téměř nezdravé a myslím, že v reálném světě by jí zlomilo vaz. Příběh prvního dílu podle mého názoru postrádá více napětí a akce, čekala jsem opravdu víc. A je takřka škoda, že se z fantasy, které mělo potenciál, stala romantika jako z červené knihovny. 

Jsem si téměř jistá, že kdyby mi bylo dvanáct, kniha by se mi líbila mnohem více. Skleněnému trůnu jsem dala na Goodreads dvě hvězdy z pěti, protože se mi líbilo autorčino vykreslení jiného světa a její záměr. A některé pasáže byly povedené. Také mi byla sympatická postava válečníka Chaola, díky kterému jsem první díl dočetla.

Půlnoční korunu dosud považuji za nejlepší díl z boxu, byť musím přiznat, že chvílemi mi i tato kniha připomínala titul z červené knihovny. Každopádně několik zvratů v druhé části bylo z mého pohledu záchraným lanem pro celou sérii. Půlnoční koruně jsem dala tři hvězdy z pěti možných.

Dědička ohně byla o něco více akčnější než předchozí dva díly, ale přesto jsem se četbou příliš nebavila. V první části knihy se vyskytovalo příliš mnoho nudných pasáží a já jsem měla chuť knihu odložit. Druhá část knihy nebyla špatná, ale já se stále nemohu zbavit dojmu, že autorka už ani nevěděla, co všechno psala v předchozích knihách a trochu se v celém příběhu a popisu svého fantazijního světa ztratila, v některých pasážích si dokonce protiřečila. Druhá polovina knihy měla větší spád a lepší momenty. I Dědičce ohně jsem dala na Goodreads dvě hvězdy z pěti možných.

Budu ráda, pokud mi napíšete Vaše zkušenosti s četbou této hitovky od Sarah J. Maas a také budu ráda, pokud mi budete třeba oponovat. Ocením také, pokud mi napíšete, co čtete Vy a co doporučujete. Předem děkuji za veškeré reakce!

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY NA BLOGU...

Přečtěte si, co je nového!